Domovská stránka » Chronická onemocnění » IBD – IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY A JEJICH LÉČBA
Chronická onemocnění

IBD – IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY A JEJICH LÉČBA

MUDr. PETRA MATĚJKOVÁ, Ph.D.

gastroenteroložka a externí posudková lékařka
členka Pracovní skupiny pro IBD a organizace ECCO

Se zkratkou IBD se můžeme setkat často. Co ale vlastně znamená?

Tato zkratka je převzata z angličtiny a znamená „inflammatory bowel diseases“, což do češtiny překládáme nejčastěji jako „idiopatické střevní záněty“. Někdy se v češtině používá zkratka ISZ, ale častěji vídáme anglickou zkratku IBD. Souhrnně to znamená Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu.

Co mají tato onemocnění společného a v čem se naopak liší?

Obě nemoci patří do výše zmíněné skupiny idiopatických střevních zánětů a zabývají se jimi zejména gastroenterologové, protože postihují trávicí trakt (mohou mít ale i tzv. mimostřevní příznaky, např. na kůži, kloubech apod). Ulcerózní kolitida postihuje jen tlusté střevo, a to zejména sliznici tlustého střeva, začíná v konečníku a může se rozšířit na celé tlusté střevo. Naprostá většina pacientů pak má průjmy, bolesti břicha, příměs krve ve stolici.

Oproti tomu Crohnova choroba může zasáhnout jakoukoliv část trávicího systému včetně dutiny ústní, jícnu, žaludku. Nejčastěji ale postihuje tenké a tlusté střevo, respektive přechod mezi nimi. Zánět nebývá jen na sliznici, ale může prostoupit celou stěnou trávicího traktu, což způsobuje komplikace jako abscesy a píštěle mezi střevy nebo do okolních orgánů. Také obtíže pacienta jsou mnohem různorodější, průjmy nemusí být vůbec přítomny, záleží na tom, která část trávicího traktu je postižena.

Jakou roli hraje včasná diagnostika a nasazení správné léčby?

Samozřejmě zásadní. Pro pacienta je výhodné diagnostikovat a začít léčit střevní zánět co nejdříve, správnou léčbou se dá zabránit zhoršení nemoci a komplikacím. První cesta pacienta s trávicími obtížemi většinou vede k praktickému lékaři (průjmy, nevolnosti, bolesti břicha). Obtíže vzniklé v souvislosti s dietní chybou, infekčním onemocněním apod. jsou nezávažné. Pokud však obtíže trvají déle (v řádu týdnů) a doprovází je závažné příznaky (několikadenní horečky, krev ve stolici, velké bolesti břicha, hubnutí a další), měl by být pacient odeslán k odbornému lékaři. Zjednodušeně řečeno, při výrazných náhle vzniklých obtížích je nutné nejprve vyloučit možnost tzv. náhlé příhody břišní (zánět slepého střeva, neprůchodnost střev a další) a pokud se stav nelepší, tak dále vyšetřením u gastroenterologa případně vyvrátit či potvrdit diagnózu idiopatického střevního zánětu.

Co si můžeme představit pod pojmem telemedicína? V čem spočívá její jedinečnost pro pacienty s IBD a lékaře?

Telemedicína je novinkou nynější doby, jedná se v podstatě o „medicínu na dálku”, využívá se k tomu elektronická komunikace jako je SMS zpráva, e-mail, telefonní hovor, videokonference či jiné aplikace. Telemedicína může ušetřit zejména čas na obou stranách a u pacienta případně i náklady na cestu do ordinace. Monitorovat stav pacienta lze pomocí dotazníků týkajících se pacientových subjektivních obtíží, je možné velmi rychle konzultovat zhoršení stavu. Za telemedicínu nelze považovat konzultaci stavu v internetové poradně, kdy dotazující často řeší obtíže dříve, než se rozhodne navštívit lékaře, či kde se zcela anonymní pacient ptá na názor na léčbu, komplikace choroby apod. lékaře, který ho nezná.

Telemedicína bude jistě v budoucnosti běžně používaným prostředkem i v gastroenterologii, důležitý je ovšem i postoj pojišťoven (aby tuto péči proplácely).

Je potřeba říci, že tato metoda se využívá u pacientů, kterým již byl idiopatický střevní zánět diagnostikován, a v případech, kdy lékař pacienta dobře zná (a opačně). Stran střevních zánětů mají pacienti k dispozici i selfmonitoring fekální hladiny kalprotektinu domácím testem. zatím tyto možnosti využívají jen některá pracoviště.


Další článek