Při některých revmatologických onemocněních, například při sklerodermii, bývá postiženo i dýchací ústrojí. Jaké jsou typické obtíže, se kterými se pacienti potýkají, a jak je správně diagnostikovat?
doc. MUDr. LIBOR FILA, Ph.D.
přednosta pneumologické kliniky 2. LF UK a FN Motol
Některá revmatologické onemocnění způsobují i plicní postižení. Jaká konkrétně? A jak si představujete ideální mezioborovou spolupráci mezi revmatologem a pneumologem?
Řada revmatických onemocnění postihuje i dýchací ústrojí a projevy mohou být velice pestré. Od zúžení a zánětů dýchacích cest přes záněty a jizvení plicní tkáně, zvýšený tlak v plicnici s rizikem vykašlávání krve a srdečního selhání až po výpotek v pohrudniční dutině. Naproti tomu příznaky těchto stavů jsou celkem chudé – kašel, vykašlávání, dušnost, bolesti na hrudi, únava, hubnutí a teploty. Navíc tyto obtíže nemusí souviset přímo s revmatickým onemocněním, ale může se jednat o projevy postižení plic revmatologickými léky nebo o infekce při potlačené imunitě.
Ve všech těchto případech je pneumolog pro revmatologa významným pomocníkem v péči o nemocného. Na druhou stranu projevy revmatických onemocnění někdy začínají příznaky z oblasti dýchacího ústrojí, takže se s nemocným setká nejprve pneumolog a pak je to on, kdo přizve revmatologa do diagnostického a léčebného procesu.
Jakou roli hraje včasná diagnostika při léčbě pneumologických onemocnění a proč?
Včasná diagnostika znamená zachycení projevů nemoci v méně pokročilé fázi a často také lepší možnosti jejich ovlivnění léčbou. Zde je třeba uvést, že běžná vyšetření jako rentgen hrudníku a spirometrie nemusí časná stadia postižení dýchacího ústrojí odhalit a pak jsou třeba podrobnější testy, jako je vyšetření plic výpočetní tomografií s vysokou rozlišovací schopností (HRCT plic) a vyšetření difúzní kapacity plic.
Až 70 % sklerodermiků (SSc) trpí plicním postižením, jako jsou plicní hypertenze nebo plicní fibróza. Jak se projevují tato onemocnění?
Hlavním projevem obou těchto stavů je postupně se zhoršující dušnost, zprvu při malé námaze, a nakonec i v klidu. Nemocní mohou rovněž trpět dráždivým kašlem, únavou a hubnutím. Pro diagnostiku plicní fibrózy jsou třeba metody uvedené výše, pro diagnostiku plicní hypertenze pak pomoc kardiologa s echokardiografickým vyšetřením anebo i pravostrannou srdeční katetrizací s přímým měřením tlaku v plicnici.
Obě nemoci se projevují progredující dušností. Jaké prvotní příznaky by měli u těchto onemocnění pacienti sledovat?
Jde o nesnášenlivost zprvu velké a postupně stále menší námahy, zadýchávání, unavitelnost, potřebu častějšího odpočinku a obecně „šetření se“. Člověk raději jezdí výtahem, nenosí těžší nákupy, přestane sportovat.
Jak často by měl pacient absolvovat preventivní prohlídky u pneumologa a proč?
Preventivní prohlídka by měla být provedena vstupně při diagnóze sklerodermie a pak v závislosti na aktivitě nemoci 1–2x ročně anebo kdykoli při klinické potřebě, tedy pokud se objeví uvedené příznaky podezřelé z postižení dýchacího ústrojí. Smyslem je právě odhalení časného stadia nemoci, a tedy nadějnější možnosti léčebného ovlivnění.
SYSTÉMOVÁ SKLERODERMIE: DŮLEŽITOST VČASNÉ DIAGNOSTIKY A LÉČBY