Domovská stránka » Inovativní medicína » BUDOUCNOST INOVATIVNÍ MEDICÍNY UŽ KLEPE NA DVEŘE
Inovativní medicína

BUDOUCNOST INOVATIVNÍ MEDICÍNY UŽ KLEPE NA DVEŘE

Adobe Stock

Kardiologie zažívá obrovských rozmach a dokáže zvládat i situace, které v minulosti nebyly řešitelné vůbec nebo jen velmi obtížně. Inovace ve svém oboru představuje profesor Petr Neužil, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce a jeden z předních světových expertů na katetrizační zákroky srdce.

prof. MUDr. PETR NEUŽIL, CSc., FESC

Primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce

Během své praxe jste sám zaváděl řadu inovativních metod. Co pro vás znamená inovativní medicína? 

Potvrzení myšlenky, že se medicína musí vyvíjet kupředu, abychom nejen zachraňovali, ale také zkvalitňovali životy našich pacientů. Kardiologie v posledních dvaceti letech prochází řadou velkých změn a je schopna efektivně zvládat i situace, které jsme v minulosti nebyli schopni řešit vůbec, anebo jen velmi obtížně a ve spolupráci s kardiochirurgy.

To také znamenalo mnohem náročnější a delší léčbu pro pacienta. Dám konkrétní příklad. Akutní infarkt myokardu se už řadu let standardně léčí katetrizačním výkonem, díky kterému je možné srdce zachránit, aniž by vznikla nekróza. Dopad infarktu je tak nulový a pacient může vést svůj běžný život.

V minulosti bylo přitom běžné, že pacienti na infarkt umírali anebo přežili, avšak s dlouhodobými následky a omezeními. Dnes už ani nikoho nenapadne, že by pacienti s infarktem mohli být léčeni jinak.

Podobný osud, kdy se z novinky prováděné jen na některých vybraných pracovištích postupně stane běžně dostupný standard, pravděpodobně čeká i další výkony, které dnes vnímáme jako inovativní.

Jak se daří inovativní medicínu zavádět do praxe?

Celosvětově roste poptávka po tom, aby pacienti trávili v nemocnicích co nejméně času, což znamená podporu výkonů, které to umožní. Znamená to ale změnit uvažování o tom, jak zdravotnický systém hodnotí cenu výkonů.

Jsme zvyklí posuzovat jen aktuální cenu zákroku, aniž bychom započítávali dlouhodobé úspory, které přinese v budoucnu.

Nově přicházející technologie jsou v začátcích vždy výrazně dražší než běžné chirurgické výkony a jejich zavádění tak není vždy snadné.

V okamžiku, kdy se však stanou rozšířeným standardem, nejen, že klesne vlastní cena výkonu, ale současně se ukazují dlouhodobé finanční úspory. Pacienti jsou hospitalizováni kratší dobu, jejich rekonvalescence je kratší a oni se rychleji vrací k plnohodnotnému životu.

Jak dlouho trvá, než se konkrétní inovace dostane k pacientům? 

Vývoj od pomyslného Julese Verna ke klinické praxi je velmi rychlý.

V roce 2017 byl proveden celosvětově vůbec první katetrizační zákrok fibrilace síní pomocí ablace ultrakrátkým pulsem vysokého napětí, kdy se přeruší vodivá srdeční tkáň vhodným množstvím elektřiny, aniž by došlo k poškození okolních tkání.

O tři roky později již tato metoda získala schválení v EU a jen od jara do podzimu 2021 jsme u nás v nemocnici provedli 350 těchto výkonů a stali se pracovištěm, které má celosvětově nejvyšší počet takto ošetřených pacientů. Konkrétně tato metoda doslova revolučně mění katetrizační léčbu srdečních arytmií a dramaticky snižuje míru komplikací.

Další článek