Domovská stránka » Inovativní medicína » HIV: VČASNÁ LÉČBA ZAJISTÍ KVALITNÍ ŽIVOT
Inovativní medicína

HIV: VČASNÁ LÉČBA ZAJISTÍ KVALITNÍ ŽIVOT

Ve spolupráci se společností MSD
Ve spolupráci se společností MSD

K přenosu HIV může dojít třemi cestami: sexuálním stykem, krví, hlavně sdílením jehel a stříkaček u intravenózních uživatelů drog (parenterální přenos) a z matky na dítě nejspíše během porodu (vertikální přenos). Aby se virus přenesl, musí být splněny určité základní podmínky. Za prvé, v tělesné tekutině musí být přítomno dostatečné množství viru. Za druhé, dostatečné množství tekutiny se musí dostat do přímého kontaktu s částmi těla HIV negativní osoby, kde může dojít k infekci. Většina běžných činností s sebou nenese žádné riziko přenosu HIV, protože tyto podmínky nenastávají.

Rozhodující je přenos nechráněným sexuálním stykem. Pravděpodobnost přenosu při jednom sexuálním kontaktu není vysoká, ale stále je možná a kolísá kolem jednoho procenta. Největší nebezpečí představuje nechráněný anální styk. Riziko přenosu lze přijatelně snížit použitím prezervativu, ale také řádnou léčbou HIV pozitivního partnera. Antiretrovirové léky dokáží natolik potlačit množení viru, že se jeho množství v krvi stává neprokazatelným.

Rektální sliznice je oproti vaginální citlivější, proto je výskyt infekce HIV velmi častý u homosexuálů.

Opakovaná nedetekovatelná množství viru při soustavné léčbě se stávají dostatečnou zárukou bezpečnosti i při nechráněném styku. Pro HIV negativní muže s náhodnými homosexuálními styky se ukázala účinnou strategie preexpoziční profylaxe (PrEP), tj. preventivní užívání antiretrovirových léků zdravými osobami. Nechrání sice před jinými sexuálně přenosnými infekcemi, ale může zamezit nákaze HIV v období neurovnaných partnerských vztahů a sexuální promiskuity. 

Je léčba HIV u každého pacienta stejná? Lze léčit individuálně?

U nově diagnostikovaných mladších jedinců se volí fixní kombinace málo toxických, dobře snášených a jednoduše dávkovaných léků. Jako ideální se osvědčily jednotabletové režimy, u nichž se jedna tableta užívá jednou denně, pokud možno nezávisle na příjmu jídla. Důležitá je odolnost léčiv vůči vývoji rezistentních mutant. U HIV pozitivních pacientů s dalšími průvodními nemocemi a u starších osob se vybírají léky šetřící orgány a s nízkým potenciálem vzniku lékových interakcí. 

Jaké novinky můžeme v medicíně očekávat v oblasti léčby HIV?

Úplnou eliminaci viru z organismu máme zatím v nedohlednu. Hlavním trendem je proto zdokonalování kombinované antiretrovirové léčby. Kromě zavádění nových léků s lepšími vlastnostmi se hledají i nové principy. Jiným směrem vývoje je zatím experimentální podání léků působících dlouhodobě, které umožňují násobně delší dávkovací intervaly. Již realitou se stala úspěšná léčba současné infekce HIV pozitivních – hepatitidy C. Nabídka tzv. přímo působících antivirotik umožňuje vyléčit během 8–12 týdnů většinu případů chronické infekce virem hepatitidy C. Tím se sníží riziko smrtelných komplikací – cirhózy jater a hepatocelulárního karcinomu, které hrozí při současné infekci více než při nákaze pouze jedním z virů. 

Jak probíhá testování na HIV? Proběhla v lékařství inovace laboratorních procesů?  

Testování infekce HIV je založeno na průkazu specifických protilátek anti-HIV. Testy tzv. čtvrté generace zachycují i antigen p24, což je komponenta viru, která je prokazatelná v krvi dokonce několik dní před vzestupem hladiny protilátek po nedávné nákaze. Vyšetření citlivými vyhledávacími testy v kombinaci se specifickými potvrzujícími (konfirmačními) testy činí diagnostiku vysoce spolehlivou. Průkaz RNA viru v krvi slouží k posuzování aktivity infekce HIV a odpovědi na léčbu, k vyhledávání nových případů se nehodí. 

Next article