O tom, že sociální sítě od svého vzniku ovlivnily životy mnoha lidí po celém světě, asi málokdo zapochybuje. Jak ale používání těchto sítí ovlivňuje děti a dospívající? Můžeme s jistotou říci, že jsou sociální sítě v rukou našich potomků sice dobrým sluhou, ale špatným pánem? Na otázky odpovídá Mgr. Šárka Kučerová, psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove.
Proč jsou, podle Vašeho názoru, děti a dospívající v dnešní době tolik aktivní na sociálních sítích?
Děti a dospívající potřebují pro budování své identity kontakt s vrstevníky. V tomto věku svoji hodnotu z velké části odvíjí od faktu, zda mají přátele, či ne, zda patří k určité skupině lidí. Sociální sítě jim tento kontakt a pocit přijetí nabízí, což může být skrytá past. Vytvoření „přátelských vztahů“ či komunikace je zde daleko snazší a rychlejší než v reálu, proto se snadno může stát, že mladí lidé ztratí motivaci k budování vztahů v reálném životě. Kromě toho jim aktivita na sociálních sítí saturuje i další z jejich potřeb – potřebu uznání a ocenění skrze „lajky“ či pozitivní reakce na příspěvky. Pokud bychom se podívali na tuto situaci více do hloubky, zjistíme, že to, co se při ní děje v jejich těle i mysli, v podstatě odpovídá jakékoliv jiné závislosti, která se může dále stupňovat.
Jaký dopad mohou mít sociální sítě na jejich sebevědomí a sebepojetí?
Zásadní, a to především v negativním slova smyslu. Nejen že dochází k neustálému porovnávání se, ale co víc – tento pomyslný závod z hlediska vnitřního prožívání dítěte není možné nikdy vyhrát. Porovnává se totiž ne s realitou, ale s fikcí, se světem extrémů a sterilní dokonalosti. Dospívající, který tomu všemu čelí, vidí svoji omezenost, nedokonalost, „obyčejnost“, a tak přichází pochybnosti o sobě samém, o své hodnotě a o tom, zda jsem hoden pozornosti, přijetí, lásky. Ve snaze získat přijetí a uznání se pak snaží naplnit očekávání okolí a onen zdánlivý ideál, který na sítích ostatní reprezentují. Pociťuje tlak, úzkost, nedostatečnost, méněcennost. Sebevědomí takového člověka se najednou stává závislé na hodnocení přicházejícím z vnějšku, na názoru ostatních lidí.
Může velké množství stráveného času na sociálních sítích nějak přispět k rozvoji psychických problémů?
Ano, rozhodně. Čas strávený na sociálních sítích je často dáván do souvislosti se stavy úzkosti, s depresí, poruchami soustředění, paměti, spánku, příjmu potravy a mohli bychom ve výčtu dále pokračovat. Nemůžeme říci, že by sociální sítě představovaly hlavní příčinu těchto potíží, protože jde vždy o komplexní fenomén, ale i přes všechny výhody, které nám tento způsob komunikace přináší, nesmíme opomíjet jeho úskalí.
Co můžou rodiče udělat, pokud mají dojem, že jejich potomci tráví na sociálních sítích až příliš mnoho času?
Pokud máme doma dítě v dospívajícím věku, může cesta striktních příkazů a zákazů působit spíše kontraproduktivně. Důležité je naučit se o těchto věcech s dítětem správně komunikovat a pomoci mu vybudovat zdravé vnímání sebe sama a kritické myšlení, které lživá virtuální realita nezmanipuluje. Velmi přínosným způsobem se tomuto tématu věnuje Projekt sebedůvěry Dove, který pořádá workshopy na školách či připravuje různé materiály s praktickými tipy pro rodiče, jak na sebedůvěře dítěte pracovat. Rodiče by se zároveň měli snažit pomoci najít dítěti nové zájmy a jiné způsoby využití času – tím se čas strávený na sociálních sítích přirozeně zmenší.