Domovská stránka » Zuby a Trávení » KITCHENETTE: DĚLÁM TO, CO MĚ BAVÍ!
Zuby a Trávení

KITCHENETTE: DĚLÁM TO, CO MĚ BAVÍ!

Markéta Pavleje, alias Kitchenette, je autorkou stejnojmenného blogu a knih o vaření. V kuchyni respektuje přírodu a ráda vaří zdravě ze základních, ideálně čerstvých surovin.

V minulosti jste pracovala jako make-up artistka. Bylo pro Vás založení blogu Kitchenette velkým krokem do neznáma? 

Jak se to vezme. Já jsem tenkrát měla potřebu ze světa módy tak trochu utéct, protože mi nebyl až tak blízký. Práce make-up artistky mě bavila, ale spíše z té výtvarné stránky, než že by mě nějak zásadně bavila kosmetika a fashion business. Nicméně to byla práce kreativní a rozhodně ne stereotypní. Ve světě jídla jsem se naopak cítila jako doma. Věci kolem blogu se postupem času rozvinuly samy a přirozeně. 

Jak byste popsala cestu Vašeho podnikání?

Markéta Pavleje

Začala jsem dělat recepty, fotit je, zdokonalovat se ve fotografii. Tehdy jsem si v podstatě hrála a doufala, že najdu smysluplný způsob, jak si z takového hobby vybudovat reálné zaměstnání. Když můj blog sledovalo už hodně lidí, řekla jsem si, že než mít na blogu s návštěvností kolem 500 000 přečtení měsíčně nějakou inzerci nebo nevkusnou reklamu, tak raději vydám svou vlastní kuchařku. Moji čtenáři si ji budou moci koupit, můžou mi tak projevit přízeň a podpořit mou práci na blogu. Byla to výzva. Samotný proces mě velmi bavil a držet už hotovou knížku v ruce byl skvělý pocit. Tehdy to bylo celé takové hravé, kreativní, bez velkého očekávání. Navíc si myslím, že se kniha opravdu povedla, protože i po šesti letech od vydání se skvěle prodává a nedávno vyšel třetí dotisk. Ke knize se časem přidalo pár produktů, které nebyly běžně k sehnání a na něž se mě opakovaně čtenáři ptali – tak vedle blogu vznikl i e-shop. Možná to tak nevypadá, ale nakonec mě asi stejně nejvíce živí fotografie a knihy.

Jídlo hraje ve Vašem životě opravdu velkou roli. Dbáte na to, aby každé jídlo, které připravujete, bylo zdravé a vyvážené, nebo často hřešíte?

Uspokojuje mě, když věci dávají smysl a jsou komplexní – což platí i v jídle. Tak nějak přirozeně tíhnu k přípravě zdravých a zároveň chutných jídel. Zároveň ale nemám ráda úplné extrémy, takže když dostanu chuť na něco méně zdravého, jednou za čas si to bez výčitek dopřeji. Myslím si, že člověk by měl naslouchat svému tělu. Když dostane chuť třeba na krvavý steak nebo tatarák, měl by si takové jídlo dopřát, protože jeho tělo možná potřebuje víc železa.

Kuchařka Kitchenette Rok v kuchyni

Jaký typ stravování preferujete? Vynecháváte striktně některé potraviny?

Jak jsem říkala, nemám ráda extrémy, takže nemám v oblibě ani nějaké zásadní restrikce, ani doma nikdo netrpí žádnou potravinovou alergií. Svoje jídlo vařím především z čerstvých surovin, nepoužívám žádné polotovary. Pokud to jde, používám celozrnnou nebo luštěninovou mouku. Nakupuji farmářské, bio nebo eko potraviny a živočišné produkty – maso, mléko, vejce – z volných chovů. Maso jíme méně často, asi 1–2x týdně. Málo sladíme a pokud ano, tak medem, sirupy nebo tmavým třtinovým cukrem. Jíme hodně ovoce a zeleniny, zeleninu jak čerstvou, tak i kvašenou. V podstatě se stravujeme skoro tak, jak se stravovali naši předci, ale občas si ani v zimě neodpustíme nějaké tropické ovoce. Nejraději jíme žitný kváskový chléb, který pravidelně peču – to však neznamená, že si jednou za čas nekoupíme dobrý croissant z bílé mouky.

Co je podle vás opravdu důležité pro to, abychom měli bezproblémové zažívání a trávení?

Myslím si, že by člověk měl jíst co nejvíce potravin v jejich přirozené podobě. Tedy celozrnnou mouku, plnotučné mléko, pak také třeba kvašené produkty, dostatek zeleniny a ovoce. Skladba jídel by měla být vyvážená, něco jako Buddha bowl – méně masa a více luštěnin.

Kde čerpáte inspiraci k vaření a podnikání? Máte nějaký vzor?

Nikdy jsem neměla celý pokoj polepený plakáty, ale v oblasti jídla a blogování mě vždy inspirovali blogeři ze Stockholmu, David a Luise z Green Kitchen Stories. Když jsem se po dlouhá léta nemohla dočkat českého překladu jejich knih, abych je mohla doporučit svým fanouškům, vydala jsem je nakonec sama. Jinak inspirace ke mně většinou přichází tak nějak odevšad. Jsem otevřená novým věcem, třeba ani nic konkrétního nehledám – a pak najednou jako když se otevře kouzelná skříňka a já hned přesně vím, co mám dělat. Člověk by měl v životě dělat to, co ho opravdu baví. Pak inspirace přichází sama a úplně bez námahy.

Další článek