Plicní hypertenze postihuje zhruba 1 % dospělé populace a může vést až k selhání pravé srdeční komory. Většina případů souvisí s onemocněním srdce a běžnými plicními chorobami. Přečtěte si, jak se projevuje, jaké jsou její vzácnější formy (CTEPH, PAH) a kde v České republice se nachází specializovaná péče na plicní hypertenzi zaměřená.
Prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.
II. interní klinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK
Centrum pro plicní hypertenzi
Co je plicní hypertenze?
Plicní hypertenze je stav, kdy z různých příčin dochází ke zvýšení tlaku v plicních tepnách. Postihuje zhruba 1 % dospělé populace, ve věku nad 60 let je výskyt častější. Logickým následkem chronické plicní hypertenze je dlouhodobé tlakové přetížení pravé komory srdeční, které může vést k jejímu selhání.
Většina případů plicní hypertenze (95 %) souvisí s onemocněním levého srdce (postižení srdeční svaloviny nebo chlopní) a s běžnými onemocněními plic (chronická obstrukční plicní nemoc, plicní fibróza, spánková apnoe). Zhruba 4 % plicních hypertenzí jsou způsobena chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH), která je důsledkem nekompletního rozpuštění krevních sraženin, které se dostávají do plicních cév při plicní embolii.
Asi 1 % plicních hypertenzí představuje plicní arteriální hypertenze (PAH). Jedná se o vzácné onemocnění, které postihuje malé plicní cévy, jejichž cévní stěna se postupně mění, zesiluje, a nakonec dochází ke zúžení jejího průsvitu. Následkem je zhoršený průtok krve přes plíce a nedostatečné krevní zásobení vnitřních orgánů a svalů. To vede k postupně se zhoršující únavnosti, nevýkonnosti a dušnosti.
Dlouho trvající a neléčený vysoký tlak v plicních cévách vyčerpává pravou srdeční komoru. Levá polovina srdce a vlastně pak celý organismus dostává menší množství krve, která je navíc hůře okysličena. S tím souvisí typické obtíže u plicní hypertenze: dušnost (pocit nedostatku dechu), slabost, únava, závratě, mdloby, bolest na hrudi. V pokročilých stádiích se objevují otoky.
Jak probíhá léčba plicní hypertenze?
Léčba plicní hypertenze se odvíjí od jejího původu. Léčba plicní hypertenze při onemocnění levého srdce je nejčastěji ovlivnitelná dobrou léčbou základního srdečního onemocnění (léčba onemocnění myokardu, chlopenních vad, arytmií). Léčba plicní hypertenze u plicních chorob je léčebně ovlivnitelná nejčastěji v situaci, kdy její příčinou není jen samotné plicní onemocnění, ale současně se přidává příčina další, například plicní hypertenze po plicní embolii.
Jaké výhody přináší pacientům pravidelné zaznamenávání informací do diáře?
V léčbě CTEPH je nezbytně nutná doživotní antikoagulační léčba (užívání léků na ředění krve). Zásadní postupy, které u většiny pacientů vedou k ústupu patologicky zvýšeného tlaku v plicních tepnách, zahrnují odstranění nekompletně rozpuštěných krevních sraženin vniklých do plicních cév při předchozí plicní embolii chirurgicky, případně zprůchodnění plicních cév katetrizačně v kombinaci se speciálními léky. V léčbě PAH se uplatňuje široká škála léků, které brání zesilování stěny malých plicních cév, a tak vedou ke snížení krevního tlaku v plicních tepnách.
Česká centra pro léčbu plicní hypertenze
PAH a CTEPH jsou relativně vzácné, ale velmi závažné klinické jednotky. Navíc jejich diagnostika a léčba je komplikovaná, mnohdy také nákladná. Proto se péče o tyto pacienty soustřeďuje po celém světě do specializovaných center, aby zdravotníci v těchto centrech měli maximum zkušeností s diagnostikou i léčbou. V České republice existují tři centra pro léčbu PAH (ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, v pražském IKEM a ve Fakultní nemocnici v Olomouci). Veškerá léčba CTEPH v ČR je soustředěná do Kardiocentra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
