MUDr. JIŘÍ VESELÝ
kardiolog, Edumed s. r. o.
Česká asociace ambulantních kardiologů
Česká asociace srdečního selhání
Laici si pod závažným srdečním onemocněním často představí jen infarkt myokardu. Existují ale i další častá onemocnění, která významně snižují kvalitu nebo délku života. Patří mezi ně srdeční selhání a fibrilace síní, jimiž v ČR trpí téměř půl milionu lidí.
CO JE SRDEČNÍ SELHÁNÍ
Při srdečním selhání není srdce schopno dostatečně pumpovat krev tak, aby zajistilo správné fungování organismu. K pracujícím svalům se dostane méně krve a nemocný nemůže vykonávat zpočátku těžší, postupem času i lehčí fyzickou aktivitu. Zároveň se krev hromadí v dolních končetinách a plicích, což vede k narůstajícím otokům a dechovým obtížím.
DIAGNOSTIKA A LÉČBA SRDEČNÍHO SELHÁNÍ
Pokud se u vás uvedené příznaky objeví, je nutno co nejdříve navštívit lékaře. Stanovení diagnózy nebývá složité, čeká vás jen ultrazvukové vyšetření. Nerozpoznané onemocnění se postupně zhoršuje a může vést i k náhlé srdeční smrti. Naopak včasná diagnostika a moderní léčba dokáže nejen prodloužit život, ale i zmírnit nebo úplně odstranit obtíže.
FIBRILACE SÍNÍ
Fibrilace síní představuje jednu z nejčastějších poruch srdečního rytmu. Zatímco srdeční komory se stahují nepravidelně, příliš rychle či jindy příliš pomalu, činnost srdečních síní je zcela ochromena. Síně se nedostatečně vyprazdňují a často v nich vznikají krevní sraženiny, které se mohou uvolnit a dostat se do některé z tepen zásobujících důležité orgány. Pokud se sraženina dostane do mozkového řečiště, dojde k cévní mozkové příhodě, tedy trvalému poškození části mozkové tkáně. Následkem může být ztráta hybnosti, řeči nebo zraku. Nemalá část pacientů i dnes na mozkovou příhodu umírá a mnozí zůstávají po zbytek života ochrnuti.
LZE MOZKOVÉ PŘÍHODĚ PŘEDEJÍT?
Zásadní je, aby byla porucha srdečního rytmu včas zjištěna. Část pacientů vnímá poruchu jako rychlé či nepravidelné bušení srdce a k diagnóze stačí EKG vyšetření. U jiných se porucha rytmu projevuje dechovými obtížemi, snížením výkonnosti či slabostí. Poněvadž se porucha rytmu může zpočátku vyskytovat jen několik minut či hodin denně, někdy se provádí delší sledování takzvaným EKG holterem – malým přístrojem, který pacient dostane na jeden či více dnů domů. Pokud přístroj zjistí fibrilaci síní, je u naprosté většiny pacientů nezbytné ihned zahájit podávání léků ovlivňujících krevní srážlivost, tzv. antikoagulancií (laicky „léků na ředění krve“).
„ŘEDĚNÍ KRVE“ SE NETŘEBA OBÁVAT
Léky ovlivňující krevní srážlivost dokáží zabránit vzniku krevní sraženiny
v srdci nebo cévách, nicméně jejich účinek zvyšuje riziko krvácení. Po několik desítek let byly u pacientů s fibrilací síní k odvrácení mozkové příhody využívány léky, při jejichž užívání museli pacienti dodržovat dietu a 1x měsíčně nebo častěji docházet na odběr krve, podle jehož výsledku se upravovala užívaná dávka. V posledním desetiletí se však upřednostňují nové léky, které jsou účinnější a zároveň přinášejí nižší riziko krvácení. Není při nich nutno dodržovat omezující dietu, užívá se stabilní dávka nevyžadující časté odběry a v případě potřeby (například při úrazu či chirurgickém výkonu) lze jejich účinek zrušit například podáním protiléku. Díky těmto vlastnostem jsou odbornými společnostmi nové léky preferovány.