Domovská stránka » Civilizační onemocnění » MAKULÁRNÍ DEGENERACE SÍTNICE: ZHORŠENÉ VIDĚNÍ NEPODCEŇUJTE
Civilizační onemocnění

MAKULÁRNÍ DEGENERACE SÍTNICE: ZHORŠENÉ VIDĚNÍ NEPODCEŇUJTE

Článek vznikl ve spolupráci s:
Článek vznikl ve spolupráci s:

MUDr. DANIELA VYSLOUŽILOVÁ, Ph.D.

Oční klinika, FN Brno‑Bohunice

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je onemocnění centrální části oční sítnice – tzv. žluté skvrny (makuly). Jedná se o nejčastější příčinu závažného postižení zraku u pacientů ve vyspělém světě. Toto onemocnění postihuje spíše starší populaci nad 65 let věku, ale výjimkou nejsou ani jedinci okolo 50 let věku. Onemocnění je zpravidla oboustranné, s různým stupněm závažnosti na každém oku.

Jak a kde onemocnění vzniká

Sítnice je vnitřní vrstva stěny oka, která je mimo jiné tvořena sítí  nervových buněk a vláken. Tato vlákna pak tvoří kmen zrakového nervu, který vede zrakovou informaci dál do mozkových center. Nejdůležitější část v centrální oblasti sítnice je právě žlutá skvrna (macula lutea). Tímto místem čteme, vidíme barvy a detaily obrazu.

Při VPMD hraje závažnou roli nedostatečné okysličení nervových buněk ve žluté skvrně. Pokud trvá nedostatek kyslíku delší dobu, dochází k úbytku buněk a k nevratné přeměně nervové tkáně ve vazivo, které nemá schopnost vést dále zrakovou informaci do zrakového nervu a do mozkových center. Při pokročilých a neléčených fázích VPMD je na postiženém oku v centru zorného pole šedá, nehybná skvrna. Pacient není schopen číst, rozeznávat obličeje, řídit auto a pohybovat se v neznámém prostředí, zachováno zůstává jen periferní vidění.

Formy onemocnění

Suchá forma

Různý stupeň suché formy VPMD postihuje většinu pacientů. Je méně závažná a zhoršuje se pomalu, ale v horizontu měsíců až let může přerůst do závažnější vlhké formy. Pacient se suchou formou VPMD by měl být pravidelně sledován očním lékařem a užívat lékové preparáty obsahující lutein a antioxidanty, které zlepšují látkovou výměnu ve žluté skvrně a snižují riziko vzniku vlhké formy.

Vlhká forma

Vlhká forma může způsobit rychlé a nevratné poškození centrálního vidění. Zde je již nedostatek kyslíku natolik značný, že dochází k otoku a krvácení do centra sítnice, prorůstají sem novotvořené patologické cévy a nervové buňky se mění na vazivovou tkáň. Vlhkou formu je nutno rychle odhalit a včas začít léčit nitroočními injekcemi s tzv. antiVEGF preparáty, které zlepšují okysličení žluté skvrny a brání vzniku jizevnatých procesů.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory VPMD patří věk nad 65 let, ženské pohlaví, přítomnost onemocnění u rodičů nebo sourozenců (genetická podmíněnost), modrá barva duhovky, pravidelné kouření cigaret a nedostatečná ochrana proti UV záření.

Příznaky

1.         Pocit „špinavých brýlí“, vidění jako přes fólii;

2.         porucha barevného vidění;

3.         zhoršení schopnosti číst a rychlosti čtení i s brýlemi;

4.         deformace svislých i vodorovných linií (např. žaluzie);

5.         potíže s prostorovým viděním.

První příznaky VPMD se dají bohužel velmi lehce přehlédnout, zejména pokud onemocnění postihne jen jedno oko. Lépe vidící oko totiž dokáže kompenzovat poruchu vidění postiženého oka poměrně dlouho. Pacient tak často přichází až v okamžiku onemocnění i druhého oka.

Veřejnost stále není o tomto onemocnění dostatečně informována. Hlavní a nejdůležitější roli v prognóze zachování kvality zraku přitom hraje u vlhké formy VPMD rychlé zahájení léčby. Pacient může sám přispět ke včasnému odhalení problému pravidelným jednoduchým samotestováním pomocí tzv. Amslerovy mřížky. Při pocitu zhoršeného vidění doporučuji návštěvu očního lékaře rozhodně neodkládat.


Globální prevalence makulární degenerace související s věkem

Věkem podmíněná makulární degenerace je jedním z nejvíce život omezujících degenerativních onemocnění, které postihuje většinou seniory. V roce 2010 bylo na světě přibližně 32,4 milionu slepých lidí (slepota je definována jako zraková ostrost na dálku horší než 3 metry) a přibližně 191 milionů lidí trpělo středními až těžkými vadami zraku (střední až těžké vady zraku jsou definovány jako zraková ostrost horší než 30%, ale je vyšší nebo rovna 3 metrům). Ačkoli prevalence slepoty spojená s věkem u starších dospělých klesla ze 3 % v roce 1990 na 1,9 % v roce 2010 a výskyt vad zraku klesl ze 14,3 % na 10,4 %, počet slepých lidí vzrostl o 0,6 milionu a celkový počet zrakově postižených osob vzrostl o 19 milionů. 

Wan Ling Wong et al. ve své studii zkoumají celkový výskyt věkem podmíněné makulární degenerace ve světové populaci. V souladu se zjištěními předchozích studií, Wong et al. předpokládají, že v roce 2020 věkem podmíněná makulární degenerace zasáhne až 196 milionů lidí a do roku 2040 tento počet vzroste až na 288 milionů lidí.

Další článek