Plicní arteriální hypertenze patří k onemocněním, které je náročné správně diagnostikovat, protože se projevuje řadou nespecifických příznaků. Včasná diagnostika je však pro efektivní léčbu klíčová.
prof. MUDr. MARTIN HUTYRA, Ph.D., FESC
I. interní klinika – kardiologická, Fakultní nemocnice Olomouc
Co je plicní arteriální hypertenze (PAH) a co ji způsobuje?
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je primární onemocnění plicních arteriol, které vzniká buď z neznámé příčiny (idiopatická a hereditární PAH), nebo je jeho vznik asociován se známou vyvolávající příčinou (systémová onemocnění pojiva, jaterní onemocnění, vrozené zkratové srdeční vady, HIV infekce, abúzus některých anorektik).
Jaké příznaky by měli pacienti sledovat a věnovat jim zvýšenou pozornost?
Symptomy PAH zahrnují dušnost, únavnost, slabost, bolesti na hrudi, krátkodobé ztráty vědomí – tzv. synkopy, suchý kašel a zátěží provokovanou nauzeu a zvracení. Také ascites provázený zvětšením břicha a symetrické otoky dolních končetin, které jsou známkou pravostranného srdečního selhání. K dalším symptomům patří hemoptýza – vykašlávání krve a chrapot.
Jaké jsou v současné době možnosti léčby?
Současné terapeutické možnosti PAH lze rozdělit na režimová opatření, podpůrnou léčbu (antikoagulační terapie u vybraných pacientů, léčba srdečního selhání, dlouhodobá domácí oxygenoterapie), specifickou léčbu (vazodilatační léčba blokátory kalciových kanálů, prostanoidy, antagonisté endotelinových receptorů a inhibitory fosfodiesterázy 5) a nefarmakologickou léčbu (balónková septostomie, transplantace plic). Cílem terapeutických snah je zlepšení symptomů, prognózy a kvality života pacienta.
Ovlivní včasná diagnostika a následné nasazení odpovídající léčby její úspěšnost?
Včasná a správná diagnóza PAH s adekvátní léčbou zcela jistě vede k navození remise onemocnění a lepší kontrole jeho průběhu. Navíc bylo prokázáno, že aktivní rutinní screening PAH u pacientů se systémovou sklerodermií, u které se PAH vyskytuje přibližně v 10 %, je spojen s její časnější detekcí a s rychlejším zahájením specifické léčby, která v konečném důsledku vede k lepšímu přežívání jedinců s touto formou plicní hypertenze.
Může nějakým způsobem pacient přispět k úspěšnosti léčby?
U žen je doporučeno vyhnout se těhotenství. Sezónně je vhodné očkování proti chřipce, pneumokokovým infekcím nebo jiným aktuálně probíhajícím pandemickým nemocem. Dále se doporučuje pacientům s PAH poskytovat psychosociální podporu. Přínosná je vždy, zejména u netrénovaných farmakologicky léčených pacientů s PAH, i řízená aerobní fyzická aktivita a rehabilitace, respektive cvičení pod odborným dohledem. Také je dobré zvážit podávání kyslíku během cestování letadlem u pacientů s funkční třídou WHO III a IV a u pacientů s hypoxemickou respirační insuficiencí.
MEZIOBOROVÁ SPOLUPRÁCE REVMATOLOGA S PNEUMOLOGEM JE ČASTO NEZBYTNÁ