Máte bércový vřed, diabetickou nohu nebo jinou chronickou ránu? Potřebujete léčbu? Každý z nás během života zažije nějaké hojení rány. Může se jednat o akutní ránu, ta se zpravidla za 4–6 týdnů zhojí. Pokud ke zhojení nedojde, hovoříme o chronické ráně.
II. interní klinika LF MUNI a FN u sv. Anny v Brně
S chronickými ranami se potýká 1–2 % naší populace. Počátky hojení ran sahají do dávné historie. Až v 70. letech 20. století se objevují první zmínky o tom, že udržování rány ve vlhkém stavu urychluje její hojení. Výroba a používání prostředků pro účely vlhké terapie začíná v 90. letech s rozvojem nových výrobních technologií. Od té doby jednotlivé typy prostředků nebo tzv. krytí jsou určeny pro konkrétní stadium chronické rány, tj. pro fázi čisticí, granulační nebo epitelizační.
Vlhké prostředí nastartuje čištění rány, ochrání granulační tkáň před vysušením a podporuje tvorbu pojivové tkáně. Rána je při této formě ošetřování udržována v konstantní teplotě. Krytí odvádí přebytečnou tkáňovou tekutinu, eliminuje nežádoucí mokvání, snižuje bolestivost při převazech a prostředky vlhké terapie chrání před přídatnou infekcí v ráně.
Pomocí těchto prostředků si může nemocný ránu ošetřovat i samostatně. Mezi nejčastěji se vyskytující rány, pro něž je tato léčba určena, patří bércové vředy, diabetická noha, vředy při obliterující ateroskleróze dolních končetin, proleženiny, pooperační rány, rány po ozáření, vředy při lymfedémech nebo popáleniny. Vyhodnocení rány a výběr typu vlhké terapie by měl vždy posoudit lékař.