V představách většiny laiků je astma považováno za nemoc, která se projevuje občasnými záchvaty dušnosti ze stažení průdušek. Ve skutečnosti se jedná o chronické onemocnění, které i při zdánlivě lehkých formách vyžaduje trvalou léčbu a péči alergologů nebo pneumologů. V České republice trápí astma asi 800 tisíc osob.
doc. MUDr. MILAN TEŘL, Ph.D.
Klinika pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň
Dnešní léčebné možnosti dokážou u většiny astmatiků dostat onemocnění pod plnou kontrolu. Při správném užívání vhodně zvolených léků tak pacienti nemají prakticky žádné obtíže a současně nejsou zatěžováni nežádoucími účinky léků, protože postačují ve vdechované (inhalační) formě. Přesto velká část astmatiků, nejméně 50 %, trpí každodenními potížemi, především kašlem a dušností. Akutní záchvaty nebo výrazné déletrvající zhoršení chronické nemoci (exacerbace) mohou vést až k ohrožení života. Při exacerbacích jsou podávány kortikosteroidy v injekcích nebo tabletách. Řada astmatiků je bohužel těmito „systémovými“ kortikosteroidy zbytečně léčena opakovaně, nebo dokonce trvale, což doprovází četné nežádoucí účinky (vyvolání nebo zhoršení cukrovky, vysokého tlaku, řídnutí kostí, šedého zákalu a mnohé další).
Velká část astmatiků není odhalena
Astma je nemoc mnoha tváří a jeho projevy mohou být zaměňovány s řadou jiných nemocí. V dětském věku bývají astmatické potíže nejčastěji považovány za infekce dýchacích cest a jsou po řadu let léčeny opakovaným podáváním antibiotik, přičemž příčinou může být například nový přírůstek do rodiny v podobě „vánočního morčete“ nebo každodenní kontakt se spolužákem, který má kočku. Astma v dětském věku totiž bývá ve většině případů vyvoláno alergií. Nejtypičtějším předchůdcem astmatu je sezonní senná rýma, nejzrádnější pak celoroční alergická rýma způsobená alergií na roztoče z domácího prachu. V dospělosti bývají astmatické potíže nejčastěji považovány za akutní záněty průdušek (bronchitidy), respektive za kuřáckou CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemoc).
Mnoha pacientům chybí řádná léčba
K léčbě astmatu jsou užívány dvě odlišné skupiny léků – preventivní a úlevové. Preventivní léky ovlivňují podstatu nemoci, to jest chronický zánět průdušek. Účinek těchto léků nastupuje pomalu, v řádu dnů až týdnů, a po jejich eventuálním vysazení stejně pomalu vyhasíná. Úlevové léky oproti tomu rychle odstraňují náhlé stažení průdušek, které vede k prudkému zhoršení dušnosti. U obou skupin léků je preferováno inhalační podávání (vdechování), které musí být řádně zacvičeno. Inhalačně podávaná antiastmatika mají při běžném dávkování minimum nežádoucích účinků – používané dávky jsou totiž asi dvacetkrát menší než ty v tabletové formě. V případě druhé skupiny antiastmatik, tedy úlevových SOS léků určených k rychlému odstranění akutních stavů zhoršeného dýchání, se efekt dostavuje po pěti minutách. Zásadní však je, aby astmatici pravidelně používali své preventivní léky a potřeba úlevové léčby byla nejmenší.
Co doporučit?
Více se dozvíte na webových stránkách: www.plicepodkontrolou.cz
Ve spolupráci s:
