MUDr. Irena
Krčmová, CSc.
Ústav klinické imunologie a alergologie, FN Hradec Králové
členka výboru České odborné společnosti pro alergologii a klinickou imunologii
Jsou astmatici v době koronaviru více ohroženi než normální populace?
Udává se, že na celém světě astmatem trpí až 300 milionů lidí. V ČR se astma vyskytuje u 500–800 tisíc pacientů, z toho přibližně 2 % se léčí s těžkým refrakterním či obtížně léčitelným průduškovým astmatem. Ačkoli procentuálně toto číslo vypadá nízké, jedná se až o 16 tisíc těžkých astmatiků. Vyvstává nyní otázka, jak by měli astmatici za současného stavu pečovat o své zdraví. Ze studií uskutečněných během pandemie vyplývá příznivé zjištění: astmatici nejsou ohroženější těžším průběhem koronavirové infekce, pokud řádně užívají své preventivní léky a nepřerušují pravidelnou léčbu. Doplňkově se doporučuje zejména užívání vitaminu D pro zlepšení obranyschopnosti.
Jsou protizánětlivé kortikosteroidy v preventivní léčbě astmatu rizikové?
Měli bychom od sebe výrazně odlišit kortikosteroidy vdechované, které se inhalují cíleně do plic, a kortikosteroidy systémové v tabletách či infuzích. V prvním případě se jedná o dávky v mikrogramech, ve druhém případě v miligramech, tedy o řád vyšší dávky. Léčba tabletovými či infuzními kortikosteroidy v dlouhodobé léčbě astmatu by měla být v dnešní době již nedávnou historií. Při akutním zhoršení astmatu se sice občasným nárazovým dávkám celkových kortikosteroidů nevyhneme, ale tato léčba trvá krátce, po několika dnech kortikosteroidy vysazujeme. Systémové kortikosteroidy mají při dlouhodobém užívání řadu nežádoucích účinků – podílejí se na rozvoji osteoporózy, obezity, cukrovky, hypertenze a zažívacích potíží. Způsobují změny nálad až deprese a výrazně oslabují obranyschopnost organismu vůči infekcím. U nejtěžších případů astmatu by měla být upřednostněna moderní biologická léčba.
Co je to vlastně biologická léčba astmatu?
Pro nejtěžší astmatiky, u kterých se již vyčerpaly veškeré možnosti farmakoterapie a u nichž záchvaty dušnosti přetrvávají, je určena injekční biologická léčba. Biologické léky se cíleně zaměřují proti konkrétním působkům v organismu, jež se podílí na rozvoji astmatického zánětu. Tyto léky se dnes upřednostňují před kortikosteroidy s výše zmíněnými nežádoucími účinky, včetně oslabení imunity – což je nejen v covidové době nežádoucí. U nejtěžších případů by měla být upřednostněna moderní biologická léčba.
Je tato léčba vhodná pro každého těžkého astmatika?
Nákladná biologická léčba se vždy „šije na míru“ každému astmatikovi. Cílem této léčby je snížit nebo i úplně omezit podávání systémových kortikosteroidů ve formě tablet či infuzí, neboť má výrazně méně nežádoucích účinků. V současnosti se tento druh terapie doporučuje pacientům, v jejichž dýchacích cestách převažují eozinofily. Jedná se o druh bílých krvinek, které zánětlivě působí v průduškách, ovlivňují produkci hlenů a stažlivost průdušek. Eozinofily se významně podílejí na přestavbě dýchacích cest, což vede k nevratnému zúžení průdušek. Biologické léky pro astmatiky s neeozinofilním typem astmatu se nacházejí ve stádiu studií. Ani biologická léčba by se v covidové době neměla přerušovat, stejně jako preventivní inhalační léčba či jiná farmakoterapie. I v těchto nelehkých časech by všichni pacienti měli mít své astma pod kontrolou.