MUDr. Simona Hohlová z dárcovského centra krevní plazmy Cara Plasma s.r.o nám v následujícím rozhovoru poskytla informace o krevní plazmě, způsobu a pravidlech jejího odebírání i o jejím dalším medicínském využití.
MUDr. SIMONA HOHLOVÁ
LÉKAŘKA V CARA PLASMA s.r.o.
Krevní plazma plní v lidském těle nezastupitelnou roli. Můžete nám ji přiblížit?
Krevní plazma je tekutá složka krve. V lidském těle vytváří prostředí pro krevní buňky (červené a bílé krvinky, krevní destičky) a zajišťuje přenos cukrů, lipidů, hormonů a metabolických produktů. Krevní plazma je také významným regulátorem acidobazické a osmotické rovnováhy.
Plazma tvoří 57 % lidské krve a je z 90 % tvořena vodou. Dále obsahuje 2 % minerálních látek a 8 % plazmatických bílkovin, které jsou základem pro výrobu život zachraňujících léčiv. Krevní plazmu nelze uměle vyrobit, a proto jsou tisíce nemocných lidí závislých na pomoci dárců krevní plazmy.
Krevní plazmu nelze uměle vyrobit, a proto jsou tisíce nemocných lidí závislých na pomoci dárců krevní plazmy.
Jakým způsobem probíhá odběr a kdo je vhodný dárce?
Dárcem plazmy se může stát každý zdravý člověk ve věku 18–60 let minimálně s hmotností 50 kg. Rovněž je potřeba, aby měl každý dárce zdravotní pojištění platné v České republice. Způsobilost k dárcovství krevní plazmy posuzuje v plazmacentrech společnosti Cara Plasma lékař dle informací, které jsou uvedeny v dotazníku dárce a dle výsledků předodběrového vyšetření.
Kritéria pro dočasné a trvalé vyřazení jsou dána závaznými právními předpisy platnými na evropské úrovni i v České republice. U dárců plazmy se v anamnéze zjišťuje, zda netrpí křečovými stavy (zejména epilepsií) a poruchami krevního srážení (trombofilní stavy). Pokud jsou zmíněné stavy zjištěny, jsou tito zájemci z dárcovství plazmy trvale vyřazeni.
Jak probíhá odběr plazmy
Vlastní odběr plazmy neboli plazmaferéza je prováděna pomocí speciálního přístroje tzv. separátoru. Jedná se o proces, kdy je možné odebranou krev rozdělit na jednotlivé složky, plazmu odebírat a ostatní složky dárci vrátit. Předpokladem odběru je dobrý žilní přístup a průběžná antikoagulace odebírané krve.
Odběr trvá 40–60 minut a objem odebrané plazmy při jednom odběru závisí na hmotnosti, výšce a pohlaví dárce. Obvykle se pohybuje mezi 650–880 ml. Plazma se v lidském těle obnoví do 48 hodin a odběr je možné opakovat každých 14 dní.
Plazma se v lidském těle obnoví do 48 hodin a odběr je možné opakovat každých 14 dní.
Co následuje po odběru?
Při každém odběru plazmy se odebírají vzorky na virologické vyšetření (HIV, žloutenka B a C, syfilis). Plazma je poté šokově zamrazena při teplotě -30 °C a uložena v komorovém mrazícím zařízení při teplotě ≤ -25 °C.
Pokud jsou výsledky testů negativní, a to 2x během 6 měsíců (důvodem je vyloučení možné krví přenosné infekce), může být plazma odeslána do frakcionačního centra, kde je použita na výrobu léčiv (krevních derivátů).
Proces, kterým lze z lidské krevní plazmy získat bílkovinné frakce, se nazývá frakcionace. Jde o fyzikálně-chemické pochody, kterými získáme finální produkty (krevní deriváty). Ty jsou povinně ošetřovány metodami inaktivace patogenů, a jsou proto považovány za mnohem bezpečnější z hlediska možného přenosu krví přenosných chorob než transfuzní přípravky.
K čemu se využívá odebraná plazma?
Odebraná plazma je využívána k výrobě léčiv pro pacienty s poruchou srážlivosti krve, sníženou imunitou nebo onkologickým onemocněním. Ve formě krevních derivátů pomáhá i při léčbě popálenin, úrazů nebo v případě velkých ztrát krve.
Odebraná plazma je využívána k výrobě léčiv pro pacienty s poruchou srážlivosti krve, sníženou imunitou nebo onkologickým onemocněním.
LÉKY Z KREVNÍ PLAZMY:
- Albumin
šokové stavy, popáleniny, syndrom akutní respirační tísně, jaterní selhání - IVIG – Intravenózní imunoglobulin
primární imunitní nedostatečnost, autoimunitní onemocnění - Koagulační faktory
hemofilie A a B, poruchy srážlivosti krve - Přirozené inhibitory koagulace
trombembolické stavy, hepatopatie, nefrotický syndrom - Tkáňová lepidla
lokální zástava krvácení
Zajímavost
Česká republika nemá vlastní centrum pro frakcionaci. Proto se odebraná krevní plazma odesílá k frakcionaci do zahraničních zpracovatelských center. Po jejím zpracování se k nám vrací ve formě krevních derivátů (léčiv) pro potřeby pacientů.
JAKÉ JSOU MÝTY A FAKTA O KREVNÍ PLAZMĚ A JEJÍM ODBĚRU?
Odběr plazmy je bolestivý – mírně bolestivý být může úvodní vpich, vlastní odběr plazmy bolestivý není.
Na odběr je nutné přijít nalačno – naopak, správná příprava k odběru je prevence nevolnosti při nebo po něm. Vhodná je konzumace lehkého netučného jídla před odběrem a dostatečný pitný režim.
Plazma se nesmí darovat, pokud užívám nějaké léky – ne všechny léky vyřazují z dárcovství plazmy, užívání léků se tedy řeší individuálně.
Dárcovství plazmy je rizikové – obecně lze říci, že pokud dárce splňuje všechny předepsané podmínky pro dárcovství krevní plazmy, dodržuje zásady zdravého životního stylu a i zásady doporučené před odběrem, není odběr krevní plazmy zatěžující, což bylo prokázáno řadou studií.
Proč darovat krevní plazmu?
Pro dobrý pocit. Darováním krevní plazmy pomáháte zachránit něčí život nebo zlepšit jeho kvalitu a zároveň získáváte pravidelnou kontrolu svého zdravotního stavu.
V TOMTO ČLÁNKU JSTE SE DOČETLI:
- Co je to krevní plazma
- Jakým způsobem probíhá odběr
- Co nastává po odběru
- K čemu se využívá odebraná plazma
- Mýty a fakta o krevní plazmě a jejím odběru