Androgenní alopecie je nejčastější příčinou vypadávání vlasů, která postihuje až polovinu mužů po padesátce. Jak přesně ovlivňují hormony a genetika tvorbu pověstných koutů či Hippokratovy pleše? Jak plešatění zasahuje do psychiky zejména mladých mužů a jaká je nejúčinnější léčba pro zastavení progrese onemocnění?
prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph. D.
lékařka, profesorka dermatovenerologie přednášející na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
Co přesně znamená androgenní alopecie a jak se liší její projevy u mužů?
Androgenetická alopecie je hormonálně podmíněné vypadávání vlasů a zároveň nejčastější forma alopecie vůbec. Postihuje až 50 % mužů po padesátém roce života, ale nevyhýbá se ani ženám. Na jejím vzniku se podílejí jak hormony, tak genetická predispozice. U mužů onemocnění obvykle začíná ústupem přední vlasové hranice – vytvářejí se kouty, které se postupně rozšiřují směrem k temeni. Zde může vzniknout rozsáhlejší lysina, a v nejpokročilejší fázi zůstává pouze pruh vlasů v týlní oblasti – tzv. hypokratova pleš.
Které faktory nejvíce přispívají ke vzniku tohoto typu vypadávání vlasů?
Významnou roli hraje jak genetika, tak hormonální vlivy. Klíčovým hormonem je dihydrotestosteron (DHT) – aktivní metabolit testosteronu, který vzniká působením enzymu 5-alfa-reduktázy. DHT negativně ovlivňuje vlasový folikul, postupně jej zmenšuje a oslabuje, až dochází k jeho miniaturizaci. Takto změněný folikul již nedokáže tvořit zdravý a životaschopný vlas.
Jak androgenní alopecie ovlivňuje psychiku a kvalitu života pacientů?
Reakce jsou velmi individuální. Někteří muži vnímají plešatění jako přirozenou součást stárnutí, jiní jím trpí, zejména pokud se projeví už kolem 25. roku života. Mladí muži se kvůli ztrátě vlasů často cítí starší, hůře se vyrovnávají se změnou vzhledu a hledají možnosti léčby. Pro řadu z nich představují vlasy symbol vitality a sebevědomí.
Jaké jsou současné možnosti léčby a které patří k nejúspěšnějším?
Nejúčinnější léčba cílí na hormonální mechanismus vypadávání vlasů. Používají se přípravky s účinnou látkou finasterid, která blokuje enzym 5-alfa-reduktázu a brání přeměně testosteronu na DHT. Finasterid lze podávat perorálně (v tabletách) i lokálně (ve formě roztoku). Další možností je minoxidil, látka zlepšující prokrvení vlasových cibulek. Lze ji rovněž aplikovat lokálně i celkově. Léčbu je možné podpořit aplikací plazmy obohacené o krevní destičky (PRP) či kosmetickými prostředky, například šampony s aminexilem.
Jaké jsou nejčastější obavy pacientů při léčbě finasteridem?
Pacienti se často obávají možných nežádoucích účinků při užívání tablet, jako je snížení libida nebo objemu ejakulátu. Tyto účinky se však neprokázaly u lokální formy finasteridu, kterou proto mnoho mužů upřednostňuje. Klinické studie potvrdily, že lokální aplikace má srovnatelnou účinnost s perorální formou, ale výrazně méně systémových nežádoucích účinků. Z toho důvodu je lokální varianta považována za bezpečnější.
Co ovlivňuje úspěšnost léčby a jakou roli hraje přístup pacienta?
Klíčová je pravidelnost aplikace. Viditelné výsledky pacienty motivují k pokračování v léčbě.
