Obezitu je nutné efektivně léčit, protože čím víc tuku v těle máme, tím jsme ve vyšším zdravotním riziku. Moderní medicína ale přináší řadu možností, jak obezitu léčit, ať už se jedná o poradenství, farmakoterapii či chirurgický zákrok.
MUDr. Dita Pichlerová, Ph.D.
vedoucí lékařka Centra léčby obezity při Interní klinice Fakultní nemocnice Motol
Jak u člověka vznikají predispozice k obezitě?
Sklony k obezitě jsou dány jednoznačně geneticky. Což neznamená, že v rodině musí být nutně všichni obézní, ale nějakou linku většinou najdeme. Už při narození je nám stejně jako třeba barva očí dána rychlost spalování, chuťové preference či sklon k ukládání tuku.
Kombinace genetického potenciálu a tzv. obezitogenního prostředí vede k tomu, že pokud jsou oba rodiče obézní, je 70% pravděpodobnost, že bude obézní i jejich potomek. V případě jednoho obézního rodiče je tato pravděpodobnost 40–50 %. Navíc se ukazuje, že 80 % obézních dětí bude obézní i v dospělosti.
Jak můžeme definovat obezitu?
Z čistě medicínského pohledu rozlišujeme nadváhu a obezitu. Obezita má pak tři stupně podle míry množství tuku v těle. Zjednodušeně se dá říct, že obézní jsme, pokud BMI přesáhne 30 kg/m². Tomu odpovídá obvod pasu větší něž 88 cm u žen a 102 cm u mužů.
Zdroj: Netloustneme.cz
Definovat obezitu je důležité zejména kvůli riziku dalších chorob, které obezita vyvolává. Čím víc tuku v těle máme, tím jsme ve vyšším zdravotním riziku.
Je pravda, že se s obezitou pojí celá řada chorob a přispívá ke zkrácení života?
V souvislosti s obezitou – zejména viscerální – je spojen vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, ateroskleróza a choroby srdce jako například infarkt, dále cukrovka, vysoká kyselina močová a dna. Tělo obézního je v chronickém zánětu, tuk se ukládá v orgánech jako jsou játra, ledviny, mozek a srdce.
Dále často dochází k degenerativním změnám páteře a nosných kloubů, ke kožním problémům, k cholecystolitiáze a cholecystitidě, časté jsou také psychické problémy, syndrom spánkové apnoe, žaludeční obtíže, plicní obtíže, cévní mozkové příhody. Obézní ženy často nemohou otěhotnět a obézní muži mají poruchy erekce.
Možnosti léčby
Jak už bylo řečeno, každý obézní by měl vyhledat pomoc lékaře. Jedině on může předepsat léky, pomocí kterých může pacient zhubnout nebo posoudit, jestli by byl vhodný pohovor o bariatrické operaci. K léčbě obezity se musí přistupovat přísně individuálně – co funguje na jednoho, nemusí být vhodné pro druhého.
Léky, které máme v současné době k dispozici, jsou velmi účinné, moderní a s minimem nežádoucích účinků. Dají se brát dlouhodobě a často se v malé dávce předepisují i roky, aby pacient znovu nepřibral v tzv. jojo efektu. Bariatrická operace je vhodná pro pacienty s BMI nad 35 kg/m2, nebo pro pacienty s BMI nad 30kg/m2 a s cukrovkou, která může být rychlou pooperační redukcí zcela vyléčena.
Na koho se obrátit?
Léky na obezitu může předepsat i praktický lékař. Ideální je ale navštívit specialistu – obezitologa. Seznam pracovišť, které se zabývají léčbou obezity a nadváhy najdete na netloustneme.cz nebo obesitas.cz.
MUDr. Dita Pichlerová, Ph.D
Atestovaná internistka, která se od roku 2008 se specializuje na obezitologii, zabývá se komplexní léčbou obezity a diabetu a indikacemi k bariatrické chirurgii. V roce 2019 získala titul Ph.D. na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v oboru Lékařská psychologie a psychopatologie. Je vedoucí lékař Centra léčby obezity při Interní klinice Fakultní nemocnice Motol. Vyučuje na 2. lékařské fakultě UK. Patnáct let pracovala na OB klinice Praha a od roku 2018 působí také jako interní konziliář v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře. Publikuje v českých i zahraničních odborných časopisech, je autorkou knihy Jak zhubnout a nepřibrat, kterou vydalo v roce 2017 nakladatelství Grada a odborné monografie Léčba obezity přehledně a prakticky, kterou vydalo nakladatelství Axonite v roce 2021. Je členem České obezitologické společnosti a České diabetologické společnosti. V televizním pořadu Tlouštíci pomáhala hubnoucím v cestě za zdravějším a lehčím tělem.
