Bronchiální astma neboli záducha se pojí s řadou komorbidit a správné nastavení léčby a její striktní dodržování hraje zásadní roli v zabránění astmatických záchvatů i projevů přidružených obtíží. Jaké jsou možnosti léčby a pro koho je vhodná biologická terapie?
MUDr. ALENA VLACHOVÁ
ambulance OLA Pneumologické kliniky LF a FN Motol
Astma patří k poměrně rozšířeným onemocněním. Koho nejčastěji postihuje a proč?
V České republice předpokládáme výskyt mezi 5–8 % populace. Původ astmatu je velmi komplexní a jeho genotyp dodnes není zcela jednoznačně definován. Výsledný obraz onemocnění je dán interakcí zevního prostředí (významně přispívá kouření, smog, profese nemocného, nepřiměřená výživa aj.) s genetickou dispozicí nemocného pro vznik alergických nemocí. Astmatem může onemocnět člověk jakéhokoliv věku a pohlaví, nicméně více než u poloviny astmatiků propuká onemocnění již v dětském věku.
Jaké komplikace provázejí astmatiky v běžném životě a proč je důležité dodržování léčby?
Mezi nejzávažnější komplikace patří exacerbace astmatu neboli astmatický záchvat, kdy se stabilní stav zvrtne do stavu dechové nouze s kašlem, hvízdavým dechem, tíží na hrudi a celkovým zhoršením stavu s pocitem úzkosti. Těmto exacerbacím je zabráněno preventivní terapií, která se opírá o protizánětlivý efekt kortikosteroidů spolu s léky stabilizujícími průsvit dýchacích cest – bronchodilatancia. Vždy je preferována inhalační forma terapie. Je to proto, aby byl efekt na sliznici dýchacích cest co největší a výskyt vedlejších účinků léků co nejmenší.
Jakých chyb by se měl pacient při léčbě vyvarovat?
Zásadní je nevynechávat protizánětlivou léčbu, tedy inhalační kortikosteroidy. U astmatu nelze užívat jen bronchodilatační léky. I když mám astmatické obtíže jen občas a léky beru jen výjimečně, vždy musí být podán bronchodilatační lék spolu s inhalačním kortikosteroidem. Každou změnu léčby je nutno konzultovat s ošetřujícím lékařem. U těhotných a kojících žen je nutné léčbu upravit zcela individuálně a v žádném případě ji nevysazovat.
S jakými přidruženými komorbiditami se u astmatiků setkáváme?
Velmi častou komorbiditou neboli přidruženým onemocněním u astmatiků je chronická rýma a nosní polypy. Ty provázejí jak alergický, tak nealergický fenotyp astmatu. Čím horší bývá postižení horních dýchacích cest, tím horší bývají příznaky astmatu a hůře se léčebně ovlivňují. Další častou komorbiditou bývá atopická dermatitida a refluxní onemocnění jícnu.
Jaké jsou možnosti léčby? Je biologická léčba vhodná pro každého astmatika a lze touto léčbou ovlivnit i přidružená onemocnění?
Léčba astmatu se odvíjí celosvětově víceméně stejně, a to dle doporučení Globální iniciativy pro astma a je v rukou alergologů a pneumologů. Nemocní s nekomplikovaným astmatem se o své komorbidity musí starat dle doporučení ostatních odborníků. Pacienti s těžkým, obtížně léčitelným astmatem na biologické léčbě mohou profitovat z jejího efektu jak na atopickou dermatitidu, tak na chronickou rinitidu.
Rozhodnutí, které biologikum nemocný dostane, je na lékaři centra pro léčbu těžkého astmatu (OLA). Tato centra jsou dostupná kterémukoliv nemocnému dle doporučení jeho ošetřujícího lékaře. Biologická léčba je dostupná nemocným s těžkým nekontrolovaným astmatem, nekuřákům s přesně definovaným typem zánětu, kteří mají přes veškerou dostupnou terapii opakované těžké exacerbace astmatu či užívají systémové kortikoidy déle než 6 měsíců.