Včasná diagnóza, zdravý životní styl a nové terapeutické přístupy. To vše může zásadně ovlivnit průběh roztroušené sklerózy. Ačkoli zázračný lék zatím stále neexistuje, odborníci se shodují na tom, že šance na plnohodnotný život s touto nemocí nikdy nebyla větší.
Lenka Rauerová
Manažerka PR pro Unie ROSKA, česká MS společnost, z. s.
Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu. V současnosti ji stále nelze zcela vyléčit, ale díky moderní medicíně je možné u většiny pacientů výrazně zpomalit její průběh. Na nedávné konferenci EMSP v Praze se odborníci shodli na tom, že klíčová je kombinace včasné léčby a aktivního přístupu pacienta.
Vědci testují „zázračný“ lék?
Zahájení léčby ještě před prvními výraznými příznaky může oddálit postup nemoci o mnoho let. Lékaři i pacienti by proto měli usilovat o co nejrychlejší diagnostiku a zahájení terapie.
Velkou naději v sobě v současnosti skrývají genové a buněčné terapie, jejichž cílem je trvale odstranit autoreaktivní lymfocyty. Tyto postupy jsou však stále ve fázi klinických testů. „Lze říci, že pro některé autoimunitní choroby je toto klinické zkoušení velmi pokročilé. Je velký předpoklad, že se v případě pozitivních výsledků stane podkladem pro schválení těchto léků,“ řekl letos v květnu Unii ROSKA prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.

Důležitá je zdravá strava
Žádná zaručená prevence, aby člověk neměl RS, sice neexistuje, ovšem jsou jistá doporučení. Kupříkladu nová příručka Mezinárodní federace RS (MSIF) navrhuje několik možností, které mohou zlepšit kvalitu života a posílit účinnost léčby. Důraz dává třeba na pravidelný pohyb, jako je chůze, plavání, jóga, taiči. To vše pomáhá udržet rovnováhu, flexibilitu, dobrou náladu a zmírnit únavu. Pacienti by rovněž měli jíst ideálně potraviny podporující zdravá střeva. Neměli by samozřejmě kouřit a přehánět to s alkoholem, naopak je dobré meditovat a kvalitně spát.
Pacienti bojují s únavou i pohybem
Mezi nejčastější potíže, s nimiž se lidé s RS potýkají, patří především chronická únava, která může být natolik vyčerpávající, že ovlivní každodenní fungování. Časté jsou také poruchy rovnováhy a koordinace pohybů, svalová ztuhlost a křeče, poruchy zraku a potíže s jemnou motorikou. Neméně významné jsou kognitivní problémy, čili potíže se soustředěním, zhoršená paměť, ale také třeba pomalejší zpracovávání informací, a dokonce i změny nálad.
Ty ovšem nemusí souviset jen s nemocí jako takovou, nýbrž s psychickou zátěží spojenou s jejím průběhem. Zmiňované symptomy se mohou objevovat v různých kombinacích a intenzitě, často ve vlnách, kdy období zhoršení střídají klidnější fáze.