Během lidského života se mění složení a hustota kostní tkáně, u žen po menopauze například ubývá kostní hmota, což zvyšuje riziko vzniku osteoporózy. Jak tomuto onemocnění předcházet a co ovlivňuje složení našich kostí?
prof. MUDr. VLADIMÍR PALIČKA, CSc., dr.h.c.
2. místopředseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu
Období růstu
Kostní tkáň je metabolicky velmi živý orgán. V dětství a dospívání kosti rostou, přibývá jejich objemu, velikosti a zvyšuje se i celková struktura a pevnost. Vrcholu dosahuje kostní tkáň obvykle mezi 20–25 rokem věku.
Přiměřená zátěž a správná výživa udržují po dobu dospělosti kostní tkáň pevnou a odolnou. Ale i v tomto věku stále v kostní tkáni probíhá živý metabolismus, který umožňuje opravy drobných poškození a přizpůsobuje kostní tkáň potřebné zátěži. Tento metabolismus je řízen a regulován hormony, které tělo produkuje, především estrogeny u žen a jinými pohlavními hormony u mužů. Právě estrogeny jsou pro metabolismus kostní tkáně zásadní.
V klimakteriu, tedy menopauze, produkce pohlavních hormonů u žen poměrně rychle klesá. Stupňuje se kostní resorpce (odbourávání kostní tkáně) a současně klesá novotvorba, tedy obnova a tvorba nové kostní tkáně. Výsledkem je úbytek kostní tkáně, pokles její minerální hustoty a zvýšené riziko zlomenin – souhrnně hovoříme o osteoporóze.
Projevy osteoporózy
Osteoporóza je velmi nebezpečná nemoc, která může zůstat dlouho klinicky němá a projeví se až když už je kostní tkáň natolik poškozená, že se mohou kosti lámat i po drobných úrazech či pádech. Časté jsou zlomeniny předloktí, pažní kosti, velmi časté jsou zlomeniny obratlů, které vedou k deformitě postavy, stlačení hrudního koše s následnou poruchou dechových funkcí a cirkulace krve. Zjevné je také zmenšení tělesné výšky.
Nejobávanější zlomeninou jsou zlomeniny horní části kosti stehenní – krčku femuru, které jsou vždy závažné a mnohdy vedou k dalším zdravotním komplikacím a ke smrti pacienta.
Prevence
Všem komplikacím lze ale předcházet a rozvoji choroby bránit. Základem zdravých kostí je přiměřená tělesná zátěž, přiměřený pohyb. Minimem je alespoň 20 minut svižné chůze každý den. Ve stravě by měl každý mít nejen dostatek bílkovin, ale také vápník.
Pro zdravé kosti je naprosto nezbytná také dostatečná hladina vitaminu D. Ten si zdravý organismus částečně vytváří v kůži sám, a to působením slunečního záření. Velmi vhodné a potřebné jsou i další minerální látky (zejména hořčík) a vitaminy. V poslední době je kladen velký důraz i na vitamin K2, který je nezbytný pro správnou skladbu bílkovin v kostní tkáni a dobrou mineralizaci.
Pokud ani tato preventivní opatření nestačí a člověk patří do skupiny osob s vysokým rizikem vzniku a rozvoje osteoporózy, je potřeba navštívit specializovaného lékaře, změřit kostní minerální hustotu (jednoduché, nebolestivé vyšetření na bází rentgenu) a případně nasadit cílenou léčbu.