Jak se můžeme preventivně chránit před infarktem myokardu nebo cévní mozkovou příhodou? A jaký je rozdíl mezi primární a sekundární prevencí?
Co si můžeme představit pod prevencí srdečně-cévních onemocnění?
Prevenci srdečně-cévních (kardiovaskulárních) onemocnění tvoří režimová opatření, která bychom měli dodržovat vlastně všichni. Jejich cílem je snížit četnost výskytu kardiovaskulárních „katastrof“ jako např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba tepen dolních končetin a jejich nežádoucí dopady na lidské zdraví. I když v ČR velmi dobře zvládáme péči o tyto akutní stavy, výše jmenovaná onemocnění jsou u nás stále na prvních místech příčin úmrtí.
Jaký je rozdíl mezi primární a sekundární prevencí?
Primární prevence odstraňuje rizikové faktory ještě předtím, než se onemocnění projeví – jde například o zanechání kouření, úpravu váhy při nadváze a obezitě, změnu stravovacích a pohybových návyků. Stále více pacientů přežívá své první srdečně- -cévní onemocnění a hrozí jim, že se onemocnění buď vrátí znovu, nebo se u nich projeví nějaké další. Zde pak nastupuje sekundární prevence, kdy pacient pod dohledem lékařů pracuje na odstranění všech dosavadních rizikových faktorů. Odstranění rizikových faktorů předchází až 80 % těchto onemocnění a snižuje i výskyt jiných onemocnění.
Jakou roli hraje LDL cholesterol v případě srdečně-cévních onemocnění?
Koncentrace LDL, tedy tzv. „zlého“ cholesterolu v krvi nám velmi dobře napoví, nakolik je pacient kardiovaskulárními onemocněními ohrožen. Určení hladiny LDL cholesterolu a celkově krevních tuků se doporučuje provést jako první vyšetření při preventivních prohlídkách či při další diagnostice a léčbě. Co byste doporučil pacientům, kteří spadají do rizikové skupiny? Rizikovým pacientům bych doporučoval dodržování všech výše zmíněných zásad prevence včetně pravidelných lékařských prohlídek a odběrů krve. Odborné lékařské společnosti stanovují doporučené cílové hodnoty LDL cholesterolu v krvi, kterých lze dosáhnout především dodržováním všech doporučení – tím spíše, pokud pacient již některé z onemocnění prodělal.
prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D.,
FESC I. interní klinika – kardiologická,
Lékařská fakulta Univerzity Palackého
a Fakultní nemocnice Olomouc
Tento obsah vznikl za podpory společnosti Amgen.
Přečtěte si také: RAKOVINA PROSTATY SE V PRŮBĚHU ŽIVOTA OBJEVUJE
ZHRUBA U 1 Z 9 MUŽŮ