Syndrom krátkého střeva (SBS, z angl. short bowel syndrome) může značně ovlivnit život pacienta. O jaké onemocnění se přesně jedná?
MUDr. Michal Šenkyřík
Interní gastroenterologická klinika
FN Brno a LF MU v Brně
Jedná se o stav, kdy v důsledku předcházejících nemocí, operací či případných komplikací došlo k významnému zkrácení tenkého, případně i tlustého střeva. V závislosti na zbývající délce střeva a dalších faktorech je pacient schopen se stravovat samostatně či s podporou léků. V případě nedostačující délky, respektive nedostatečné funkce zbytku střeva se pacient stává závislým na podávání umělé výživy a/nebo hydratace nitrožilně.
Jaké jsou příznaky tohoto syndromu?
Především se jedná o objemné, často vodnaté průjmy, resp. odpady ze stomií, nekorigovatelné dietou a příjmem tekutin. Velmi rychle dochází k dehydrataci s rizikem poškození ledvin, poklesu váhy při ztrátě tekutin a poté i rozvoji podvýživy, provázené celkovou nevýkonností a slabostí.
Co může nemocný dělat v případě, že se dozví tuto diagnózu?
Syndrom krátkého střeva většinou vzniká v návaznosti na operační výkon nebo akutní potíže. Pacient se proto o onemocnění dozví vzápětí při hospitalizaci. Problémem naopak může být nezkušenost pracoviště s takovým typem pacientů a jejich propuštění domů. Pokud trvají ztráty ze stomie nebo průjmy v objemu větším než 1000 ml/den, je třeba ihned uvědomit lékaře. Ten může případně odeslat pacienta na specializované pracoviště.
Co je pro nově diagnostikované pacienty nejdůležitější?
Především to, aby se včas dostali na pracoviště, které jim dokáže efektivně pomoci. Zcela jistě jsou to všechna pracoviště, která fungují jako centra domácí parenterální výživy v České republice, a která může konzultovat ošetřující lékař. Seznam těchto pracovišť je dostupný na webových stránkách České společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče (SKVIMP) na adrese www.skvimp.cz, resp. na podstránce jejich pracovní skupiny pro domácí parenterální výživu.