Srdeční selhání se projevuje řadou příznaků, mezi nejčastější však patří dušnost, zadržování vody v organismu a nechutenství. Čím je tento stav způsoben, jak ho můžeme léčit a jak srdečnímu selhání předcházet?
prof. MUDr. JAN KREJČÍ, Ph.D
zástupce přednosty kliniky pro vědu a výzkum, I. interní kardioangiologická klinika
Můžete přiblížit srdeční selhání a jeho příčiny?
Srdeční selhání není jedna konkrétní nemoc – jedná se o soubor příznaků. Jde tedy o syndrom, k němuž může skutečně vést řada různých diagnóz. Nejčastěji však ischemická choroba srdeční, ale i různé kardiomyopatie, chlopenní vady nebo třeba dlouhodobě neléčená hypertenze.
Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno zabezpečit oběh krve, a zajistit tak zásobení orgánů a tkání kyslíkem a dalšími živinami, nebo je toho schopné pouze za podmínek zvýšené náplně. To vede jednak ke sníženému průtoku krve organismem, což může způsobovat nevýkonnost či slabost často doprovázenou nízkým krevním tlakem, poruchami funkcí dalších orgánů jako např. ledvin či mozku.
To vede ke zhoršení vylučování metabolitů z krve, k poruchám spánku či poškození intelektuálních funkcí. Charakteristické jsou pro něj otoky dolních končetin, tvorba ascitu, rozšíření krčních žil, nechutenství či zažívací potíže.
Co si můžeme představit pod pojmem dekompenzace při srdečním selhání?
Zhoršení srdečního selhání typicky spojenou se zvýrazněním retence tekutin a tvorbou otoků nebo zhoršením dušnosti. Může být rovněž doprovázeno nechutenstvím a zažívacími poruchami. Obvykle dochází k nárůstu tělesné hmotnosti v důsledku zadržování tekutin v těle.
K dekompenzaci může dojít např. při vynechání léčby nebo při příjmu většího množství tekutin, nadměrném solení, při probíhajícím infekčním onemocnění, po větší fyzické zátěži, ale také v důsledku zhoršení základního onemocnění nebo při poruchách srdečního rytmu.
Jaké jsou jeho dopady?
Nemocní často přicházejí do nemocnice s náhle či postupně se zhoršující dušností, v extrémních případech dokonce s nutností umělé plicní ventilace. Někdy je přivedou narůstající otoky dolních končetin, zvětšování břicha, nechutenství či snížené vylučování moči. To vše má samozřejmě na nemocné i výrazný psychický dopad.
Dušnost patří k nejvýraznějším stresorům a omezení soběstačnosti vede k rozvoji depresí. Zhoršené prokrvení mozku navíc může různé poruchy chování a nálady způsobit samo o sobě.
Klíčové je srdeční selhání včas a správně rozpoznat a co nejdříve zahájit léčbu.
Jak využít selfmonitoring k zabránění zhoršení symptomů?
Monitoring hmotnosti je velmi jednoduchým, ale současně velmi účinným nástrojem včasné korekce rozvíjející se dekompenzace (nárůst hmotnosti o 2-3 kg za den). Také doporučujeme sledování tepové frekvence a krevního tlaku.
Co byste doporučil při zhoršení symptomů srdečního selhání?
Je nezbytné pečlivé dodržování doporučené léčby. V případech zhoršení stavu pak časný kontakt s ošetřujícím lékařem či ještě lépe kardiologem, který zváží, zda by měl být pacient hospitalizován.
U mladších nemocných bez závažných komorbidit by po vyčerpání léčebných možností mělo být zváženo vyšetření v transplantačních centrech, a sice kvůli doporučení pacienta k transplantaci srdce nebo k implantaci dlouhodobé mechanické srdeční podpory.