Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 šíří již od roku 1998 osvětu o rakovině tlustého střeva a konečníku. Informuje veřejnost o možnostech bezbolestného testování.
O projektu
Česká republika dlouhodobě držela smutné prvenství v úmrtí na tuto zákeřnou chorobu. Díky přístupu a úsilí paní Dagmar Havlové se podařilo v minulých letech získat finanční prostředky ve výši kolem 300 miliónů korun pro boj s touto zákeřnou nemocí. Tato finanční hotovost umožnila vybavit endoskopická pracoviště napříč celou Českou republikou novými lékařskými přístroji.
Díky Nadaci VIZE 97 mají všechny osoby ve věku nad 50 let vyšetření na okultní krvácení 1× ročně plně hrazené ze zdravotního pojištění. Díky Nadaci VIZE 97 mají všechny osoby ve věku nad 50 let všechna preventivní vyšetření plně hrazena
ze zdravotního pojištění. Tato aktivita Nadace přispěla u nás k poklesu počtu úmrtí pacientů na toto nebezpečné onemocnění a ze smutného prvního místa jsme se
ve světových statistikách posunuli na 23. místo ve výskytu a 22. místo v úmrtnosti na tento zhoubný nádor.
Kolorektální karcinom
Kolorektální karcinom (zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku) je v České republice druhé nejčastější onkologické onemocnění a druhá nejčastější příčina úmrtí na karcinom. Diagnózu tohoto nádoru si každoročně vyslechne přibližně 7 500 Čechů a této nemoci ročně podlehne okolo 3 700 pacientů. Toto číslo se však každý rok snižuje. V poslední dekádě klesá úmrtnost na toto onemocnění o více než 34 % a počet nově diagnostikovaných onemocnění poklesl o 17 %.
Podle odborníků hraje v tomto pozitivním trendu zásadní roli především prevence.
V případě včasného záchytu tohoto zhoubného onemocnění totiž existuje vysoká pravděpodobnost úplného uzdravení.
Příčina onemocnění
Většina kolorektálních karcinomů (cca 80%) vzniká z přednádorových útvarů
v tlustém střevě, tzv. polypů. Jedná se o nezhoubné „střevní výrůstky“, jejichž výskyt se výrazně zvyšuje po 50 roku života. Příčinou vzniku polypů a následně KRK jsou nakumulované genetické mutace, které vedou k nekontrolovatelnému buněčnému růstu. Přeměna nezhoubných výrůstků v nádor trvá 7 – 10 let. Včasným odstraněním polypů při kolonoskopii lze zabránit vzniku tohoto zhoubného onemocnění.
Rizikové faktory
Mezi rizikové faktory KRK patří nevhodné složení potravy a nesprávná životospráva. Jedná se zejména o pravidelnou konzumaci uzených, konzervovaných a smažených jídel s vysokým podílem živočišných tuků a červeného masa (ˮfastfoodyˮ, klobásy, salámy), kouření, obezita, diabetes mellitus (cukrovka) a pravidelná konzumace alkoholu. Příznivý ochranný efekt má potrava bohatá na vlákninu, nenasycené mastné kyseliny (např. rybí tuk) a pravidelná fyzická aktivita. Vyšší riziko KRK mají osoby s blízkým příbuzným (mladší 60 let), u kterého je prokázán tento nádor. Mezi další rizikovou skupinu patří osoby s chronickými střevními záněty (Crohnova choroba, Ulcerózní kolitida) a vrozenými (dědičnými) syndromy KRK např. familiární adenomatózní polypóza.
Příznaky onemocnění
Kolorektální karcinom se ve svém časném stádiu projevuje často nenápadně, nebo může být úplně němý. Mezi časté příznaky patří krev ve stolici, střídání průjmu a zácpy, pocit nedokonalého vyprazdňování či stužkovitá stolice. Známky pokročilého onemocnění představují nápadný váhový úbytek a bolesti břicha. V případě výskytu těchto symptomů je důležité navštívit svého ošetřujícího lékaře, který doporučí další vyšetření.
Prevence a léčba
Navzdory zdokonalování lékařské techniky zůstává nejefektivnějším způsobem boje proti tomuto onemocnění prevence a včasná diagnostika. Nádory tlustého střeva a konečníku, které jsou diagnostikovány v časném stádiu, mají vysokou šanci
na vyléčení. Mezi primární prevenci patří úprava životosprávy a jídelníčku. Jde zejména o pravidelnou fyzickou aktivitu (minimálně 30 minut denně), potravu bohatou na vlákninu, snížení množství červeného masa a uzenin v potravě. Sekundární prevencí rozumíme včasné vyšetření bezpříznakových osob, tzv. screening.
V ČR probíhá od roku 2000 Národní preventivní (screeningový) program kolorektálního karcinomu. Zcela výjimečnou podporu jak finanční tak osvětovou k zavedení tohoto programu poskytla Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Díky velkému vynaloženému úsilí právě Dagmar Havlové, která tento program na počátku iniciovala, byla Včasná diagnóza a prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku odstartována již v roce 1998. Podstatou Národního screeningového programu je provádění celoplošného vyšetřování bezpříznakových jedinců ve věku nad 50 let. Díky Nadaci Vize 97 probíhá osvěta a mediální propagace tohoto preventivního programu.
Od roku 2014 byl v ČR zahájen tzv. populační screening formou adresného zvaní k preventivnímu vyšetření KRK. Jedincům ve věku od 50-54 let je praktickými lékaři a gynekology u žen nabízen zdarma test na zjištění mikroskopického (skrytého, tzv. okultního) krvácení do stolice (TOKS) v jednoročním intervalu. Tyto testy jsou založené na bázi protilátek proti lidskému krevnímu barvivu, čím odpadá nutnost dietních opatření před provedením testu.
Test je jednoduchý, dá se provést doma a spočívá v odběru vzorku stolice do speciální nádoby. Při pozitivitě testu následuje vyšetření tlustého střeva a konečníku pomocí ohebného endoskopu (kolonoskopie). Pozitivní výsledek TOKS nemusí vždy znamenat přítomnost nádoru tlustého střeva, protože přítomnost krve ve stolici může být způsobena jinými nezhoubnými chorobami, jako jsou hemoroidy, polypy, záněty a jiné. Ve věku nad 55 let je možno pokračovat ve vyšetřování stolice
na okultní krvácení ve dvouletém intervalu, nebo absolvovat tzv. screeningovou kolonoskopii, která je v případě negativního nálezu zopakována po 10 letech.
Dodržováním zásad primární a sekundární prevence lze účinně snížit riziko vzniku kolorektálního karcinomu. I navenek zdravý jedinec nad 50 let by měl myslet na své zdraví a podstoupit preventivní vyšetření na toto zhoubné onemocnění.
Více ke shlédnutí zde.
Odborný článek Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 připravený ve spolupráci s Prof. MUDr. Miroslavem Zavoralem Ph.D. (člen rady projektu Včasná diagnóza a prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku a ředitel Ústřední vojenská nemocnice), MUDr. Tomášem Gregou a MUDr. Štěpánem Suchánkem Ph.D. (všichni z Interní kliniky, 1. lékařské fakulta Univerzity Karlovy, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha)